Kde získat atraktivní vizuální obsah
pro komunikaci vědy?

1. Ukažte skutečnost

Při komunikaci vědy je vhodné využívat fotografie a ilustrace z odborných vědeckých databází a fotobank a nespoléhat na obecné ilustrační snímky. Bohaté zkušenosti s hledáním a použitím originálním fotografií má například etnolog a vědecký novinář Martin Rychlík, autor publikace Dějiny lidí oceněné Magnesií literou. S grafikem Janem Frantou se mu podařilo do 73 kapitol knihy dostat nejen opravdová umělecká díla nebo etnografické fotografie, ale také snímky souvisejících předmětů, knih a osobností.

„V publikaci Dějiny lidí pocházejí nejlepší autorské snímky od profesionálních fotografů, jako jsou Hynek Glos, Martin Pinkas, Michal Novotný či Jan Rendek. Drtivou většinu publikace ovšem tvoří volně dostupné materiály v kategorii public domain, které čím dál častěji nabízejí veřejné instituce převážně v západní Evropě či USA: typicky Wikimedia Commons, Wellcome Trust, British Museum, Library of Congress a mnoho dalších. Díky dlouhodobé spolupráci s Náprstkovým muzeem jsme zařadili rovněž etnografické fotografie od raných českých cestovatelů či etnografů,“ vyjmenovává Martin Rychlík.

2. Infografiky místo složitých popisů

Pro tvorbu přehledných infografik je praktické používat grafické programy typu Canva nebo Adobe Illustrator. Srovnávací infografiky jako například Jak rozpoznat ptáky na krmítku, které využívá Česká společnost ornitologická při komunikaci o sčítání ptáků, získávají na Facebooku stovky lajků.

„Poprvé jsem infografiky udělala v roce 2019, kdy jsme se připravovali na první ročník Ptačí hodinky (projekt občanské vědy, kterého se každoročně účastní tisíce amatérských ornitologů pozn. red.). Dokonce se jimi inspirovali i kolegové z Rakouska, Bavorska či Slovenska. Infografiky vytvářím v programu Canva. Každý rok se snažím vymyslet či přidat něco nového, nějak infografiky ozvláštnit či zatraktivnit, aby to nebylo stále to stejné pořád dokola,” popisuje mluvčí České společnosti ornitologické Věra Sychrová a doplňuje: „U veřejnosti jsou velmi oblíbené také komiksy, které informují, že brzy vybereme nového ptáka roku, nebo infografiky s praktickými radami, jak udělat naše okolí přívětivé a bezpečné pro ptáky.”

3. Specializované nástroje pro tvorbu vědeckých schémat

Někdy však Canva nestačí a pro zobrazení složitých procesů je zapotřebí využít specializovaný software. Online nástroje typu BioRender umožňují vytvářet vysoce kvalitní a profesionální ilustrace a schémata biologických procesů. Zkušenosti s prací v BioRenderu má doktorandka Zuzana Korandová i její kolegové z Fyziologického ústavu AV ČR, kteří již pár let program používají pro grafické ilustrace do článků, závěrečných prací, prezentací nebo na postery.

„Velká výhoda je, že mám na pár kliknutí to, co bych jinak kreslila hodiny či dny. BioRender disponuje velkou databází předkreslených metabolických drah, jednotlivých buněk, proteinů, molekul nebo laboratorního vybavení. Dá se třeba hezky znázornit, jaké tkáně postihuje daná nemoc apod.,” popisuje Zuzana Korandová.

Největší nevýhoda programu je relativně drahá licence (od 35 dolarů za měsíc pro jednotlivce a od 99 dolarů za měsíc pro tým) a uživatelé jsou navíc i po zaplacení licence povinni uvádět, že jej při tvorbě obrázků použili. BioRender disponuje i verzí zdarma, která ale slouží pouze k soukromým, tzv. vzdělávacím účelům, a je v ní možné vytvořit maximálně 5 ilustrací v malém rozlišení.

4. Originalita pomocí memes

Při tvorbě originálního obsahu není vždy nutné sahat po sofistikovaných nástrojích nebo placených službách. Často stačí využít jednoduché a dostupné nástroje jako jsou fotobanky, které nabízejí širokou škálu obrázků vhodných pro ilustraci rozličných témat.

Popularizační projekt Vědátor funguje na Instagramu podle nepsaného pravidla, že by každá jejich významnější zpráva měla mít vlastní „komediální výstup” v podobě tzv. meme (většinou fotografie doplněná o vtipný nebo aktuální komentář). „Někdy na téma již existují nějaké memes, někdy je třeba vymyslet nové, a jindy mě meme nenapadne. Pak buď zvolíme obecnější meme (spojené alespoň trochu s tématem sdělení) a nebo vizuálně komunikujeme nějakým typem infografiky. Dobrý výchozí bod jsou templates na Imgflipu nebo Know Your Meme (kde se dá najít i prapůvodní zdroj kvůli credits), ale obvykle hledám nejvyšší možnou kvalitu zdroje (popřípadě zdroj upscaluji) a upravuji ve Photoshopu,” doporučuje Ladislav Loukota z Vědátora.

5. Spolupráce s profíky

Pokud chcete něco mimořádného, můžete se také obrátit na odborného ilustrátora či grafické studio stejně jako to se svými kolegy udělala doktorandka Karolína Pštross z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, spoluautorka mezinárodní studie zabývající se důvěrou ve vědce a jejich rolí v dané zemi.

„Grafické studio Tomski&Polanski patří mezi místní špičky, navíc má ve svém portfoliu několik ilustrací týkající se vědeckých témat. Nejdříve jsme si s Ilonou Polanski vysvětlili, co je hlavní myšlenkou našeho odborného článku. Vybraný návrh jsme společně pilovali, aby s sebou nenesl negativní konotace. Ladili jsme i barevnou paletu, protože jsme nechtěli strašit alarmující červenou nebo se zaměřit čistě na chladnou modrou spojovanou pouze s technickými obory. A společně s vedoucími konsorcia jsme také diskutovali i možné předsudky, které v našem oboru existují – snažili jsme se o rozmanitost mezi postavami vědců (genderovou, kulturní apod.) a mezi vyobrazenými obory, což jsme vyřešili různými výzkumnými nástroji (od pravítka přes knihy až po baňky).”

Zda se ilustrace nakonec dostala na obálku časopisu, se vědkyně dozví až za několik měsíců, až číslo vyjde fyzicky. Zatím je článek publikovaný pouze online. Na ilustraci však ze strany časopisu Nature neplatilo embargo a tak s ní pracovali při propagaci článku a využili ji například jako přílohu tiskové zprávy, úvodní článek v novinkách na webu univerzity nebo u příspěvků na sociálních sítích. „Když už do nějaké originální grafiky vložíte tolik energie, snažte se ji maximálně využít, recyklovat – poproste rovnou autory o různé formáty dle požadavků platforem,” dodává Karolína Pštross.

Tipy na další osvědčené zdroje od SciComHubu:

• Fotobanka Akademie věd ČR – obsah je přístupný komukoli zdarma pod svobodnou licencí Creative Commons

• Fotobanka Univerzity Karlovy – v případě zájmu o ilustrační fotografie ze života Univerzity Karlovy kontaktujte Odbor vnějších vztahů

• Science Photo Library – profesionální vědecké fotografie a ilustrace

• NASA Image and Video Library– snímky vesmíru a astronautiky

• Pexels – obsahuje i kvalitní vědecké a technické obrázky zdarma

• 123RF – fotobanka s rozsáhlou knihovnou royalty-free obrázků, videí, hudby a vektorů vhodných pro komerční i osobní projekty

• Midjourney – AI generátor originálních obrázků

• StoryBlock – široké spektrum kreativních materiálů (videa, fotografie, zvuky a animace)

• Creative Commons – systém licencí, který autorům umožňuje sdílet svá díla s veřejností za předem stanovených podmínek

• Getty Images – prémiová fotobanka nabízející kvalitní redakční a komerční snímky, často využívaná médii a profesionály

• iStock – dceřiná společnost Getty Images nabízející cenově dostupnější fotografie, ilustrace a videa pro široké použití

• Adobe Stock – fotobanka propojená s nástroji Adobe, ideální pro designéry a kreativní týmy